Městská knihovna Havířov

Z jiného světa

Zveme na výstavu obrazů Bohumily Frejvoltové Kohutové pod názvem Z jiného světa. V hudební části večera vystoupí MgA. Michal Kroček – klavír. Výstava potrvá do 30. 6. 2022.

Vítám Vás na výstavě, která nese možná trošku mystický název „Z jiného světa”. Tyto obrazy totiž opravdu jsou tak trochu z jiného světa. Nejen to, co je na nich vyobrazeno, jakési tajemné, těžce uchopitelné bytosti, ale především ze světa, ze kterého vznikly. Ze světa hry, radosti a barevnosti, kde pro pláč a utrpení není místo, kde se logika, porovnávání a hodnocení, těžce uplatní, jelikož v tomto světě je jen jedno. Hravost. Pro mne umění bylo často spojováno s utrpením, nejen z historického hlediska, kde často na obrazech byla zobrazována těžká témata, samotní umělci často trpěli ať už fyzicky, nebo psychicky, ale studium umění, ať je to sebekrásnější obor, je velmi náročné a vyžaduje obrovskou sebedisciplínu a vytrvalost.

Já jsem však díky umění přišla v životě na něco úplně jiného. Že umění zde není pro to, abychom trpěli nebo utrpení zobrazovali ve svých dílech, umění je zde pro to, abychom pocítila radost z opravdové tvorby života. Z možnosti, že můžeme tvořit a je jedno jestli to jsou obrazy, plastiky, apod. anebo tvořit si svůj vlastní život. Každý den, pěkně minutu po minutě. A umění je zde také především pro to, abychom pochopili, že výsledek té tvorby záleží jen na nás Umělcích/lidech, jak bude vypadat, co z ní budeme cítit. Na nikom jiném, jen na nás samotných.

Každý z nás je totiž rozený umělec. A jak jsem na to přišla? V časech, které pro mne byly nejtemnější, jsem objevila kouzlo automatické kresby. Tehdy jsem neměla moc času kreslit, malovat či jinak tvořit a tak jsem se dala to tajů bádání tohoto oboru. A že jsem byla mile překvapena. Nejen z toho, jaké úžasné léčebné a terapeutické hodnoty tato metoda má, ale především z toho, že jsem zjistila, že jí vlastně znám již spoustu let. Vlastně celý svůj život. Jak je to možné? Toto tajemství mi pomohly odhalit mé děti. Když byly úplně malinké, braly do ruky cokoliv, co zanechalo nějakou stopu a kreslily kamkoliv, kde ta stopa mohla zůstat. Nejprve mě to děsilo. Panebože, kdo to bude uklízet, čistit, však to bude zničené. Ale tyto strachy jsem zahnala tím, že jsem jim dala papíry, pastelky a řekla, kde své touhy a potřeby mohou uspokojovat, a začala jsem je pozorovat. Ta jistota, se kterou kreslily, ty tahy a to nadšení, které se jiskřilo v očích, to mi tehdy připomnělo, že přesně toto jsem zažívala já, když jsem byla malá, přesně takto jsem se cítila, když jsem tvořila. Ta radost z té prosté tvorby, z těch jednoduchých pohybů ruky. Žádné soudy, žádná kritika, jen čistá radost. Ale jako dospělá jsem na toto zapomněla.

A proto jsem se rozhodla, že tyto pocity v sobě začnu znovu objevovat. A jelikož jsem potřebovala trochu pomoct, přidala jsem k tomu ještě tanec, který mne vždy dokázal navrátit zpět k sobě samé, rozpohyboval ve mne radost i fyzickou. A tak vznikla artekinese. Ale časem jsem si chtěla hrát ještě více, přeci jenom mám již vyvinuté kritické myšlení a potřebuji něco tvořit, něco vyvíjet prostě mít nějaký projekt. A tak jsem ve svých automatických kresbách začala hledat náměty k obrazům a dnes můžete vidět výsledky mých her. A tato tvorba mě neuvěřitelně baví. V životě, stejně jako většina dospělých lidí, musím často řešit logické a rozumové situace a na hru kolikrát není čas. Ale díky artekinsesi, si již můžu hrát kdykoliv mám chvilku času a tím měnit své myšlení, svůj postoj k životu, lidem i situacím a v životě být v radosti a cítit se šťastná, i když kolem mě zrovna padají trakaře. Protože štěstí, to není něco, co se nám stane, je to něco, pro co se rozhodneme a díky umění se mi to rozhodování daří čím dál tím jednodušeji.


Klavírista, pedagog a varhaník MgA. Michal Kroček pochází z Havířova. Po maturitě na gymnáziu v Havířově a po absolvování Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě doc. Mgr. Xenie Hranické pokračoval ve studiu klavírní hry u prof. Czeslawa Stańczyka na Institutu pro umělecká studia na Ostravské univerzitě, kde promoval s vyznamenáním v roce 2006. V průběhu studia absolvoval řadu sólových koncertních vystoupení v Čechách i v zahraničí (Polsko, Německo). Často vystupoval sólově i v komorních seskupeních na výstavách soudobých výtvarníků nebo při premiérách skladeb soudobých autorů. Spolupracoval na projektech pořádaných Ostravskou univerzitou (např. vydání CD B. MartinůOtvírání studánek a A. DvořákaMoravské dvojzpěvy). Několik let pravidelně spolupracoval se zpěváky, instrumentalisty, tanečníky, ale také s pěveckými sbory, jež mnohokrát korepetoval na mezinárodních soutěžích. Je zakládajícím členem komorního souboru „Trio Carbo“ (flétna, housle, klavír), se kterým příležitostně koncertuje v České Republice a v zahraničí a se kterým také nahrával pro Český rozhlas Ostrava. Od roku 1999 se věnoval pedagogické činnosti na hudebních a středních školách v Ostravě a Havířově. Od roku 2015 žije a pracuje ve Vídni, kde založil a vedl hudební školu Kreuzherrenmusikschule Wien. V současné době se věnuje také hře na varhany.

Datum

St - Čt | 1. - 30. Červen 2022
Expired!

Čas

18:00

Typy událostí

Umění,
Výstavy
Hudební oddělení, Svornosti 2, Havířov

Místo konání

Hudební oddělení, Svornosti 2, Havířov
Přejít na začátek